1. Drazí čtenáři. Na nějakou dobu sem se odmlčel, a ihned vysvětlím proč. Nejprve sem držel smutek za Terence. Trvalo mi nejméně týden, než sem ho přestal v koupelně hledat. Dokonce sem mu tam jednou opravdu přinesl mrtvou mouchu, a čekal, že se vrátí aspoň za potravou. Nevrátil.
2. Pak mne napadlo, že možná bych se měl oženit. Přijde-li v životě téměř čtyřicetiletého muže chvilka, kdy mu chybí koupelnový pavouk, možná je na čase se zaprodat ďáblu zvaném „douhodobý svazek“. A ne, nemyslím tím, upsat se Telefonice, na to bacha, to je snad ještě hrůznější krok, než sňatek. Pokračování textu Krutomýval: Po stopách Waltera Mittyho