1. Milý Synátore, dnes píšu tenhle dopis v důsledku toho, jak sem prožil minulý víkend.
2. Asi se teď naprázdno v duchu ptáš: „No jak teda?“. Hned ti to, drahý Bárte, povyprávím. A kroť tu svojí netrpělivost. I když, to máš taky po mě, že si neumíš na nic počkat a všechno chceš mít hned a prostě neznáš ničeho míru.
3. A tím už se dostávám k tomu, co tě možná zajímá: jak sem prožil ten víkend, který mi byl inspirací k tomuhle dopisu.
4. Nuže tedy, dá se to říct vlastně dost jednoduše: strávil sem ten víkend v posteli, obklopený svou hlubokou depresí, se kterou sem ani už nebojoval, neboť sem ten boj prohrál někdy v pátek ve čtyři ráno, když mi přišlo jako dobrý nápad dávat si tu jedenáctou čáru koksu za noc.
5. Barte, když já tě tu tak šikovně navádím drogy brát, nesmím zapomenout na to, přidat ti pár rad ohledně toho jaké, nebo jak je nebrat, do té doby, než se budeš oficiálně a upřímně chtít zabít. Pokračování textu Krutomýval: Milý Synátore (V) →