1. Už si pomalu začínám zvykat na to, že si mne (noví) lidé nespojují s právem ale režií. Dneska při natáčení podcastu mi zvukař dokonce gratuloval k přestupu z práva do „kultury„. Byl to zajímavý moment. Otázkou je, zda mi je skutečně k čemu gratulovat.
2. Ale možná že jo. Protože oplývám úplně jinou energií a životním rozpoložením, než během dnů kdy mojí náplní bylo přisluhovat zlu. Dokonce zažívám nebývale intenzivní záchvaty produktivity. Za posledních několik týdnů se mi tak povedlo postoupit s několika zakázkama. Které možná někam povedou, možná ne, to rozhodne čas (a producenti), ale rozhodující je, že se tvoří něco podle vlastní fantazie, věc se dotvoří, a pak je na světe. Ale asi největší radost za poslední dobu mi udělala nabídka na vystupování „doma“ (v NYC) na akci, kterou považuju za docela prestižní, a na kterou mne doporučila osoba, která mne viděla někde vystupovat. To potěší. Pokračování textu Krutomýval: Jak být režisérem a nezbláznit se (3)