1. Musím říct, že už se mi dlouho nestalo, že bych své ruce přistihla při tom, že se klepou. Hrůzou nebo stresem. Vlastně si nevzpomenu, že by se mi to stalo kdykoliv během mé právnické kariéry, a to včetně stání u soudu nebo velmi vyhroceného boje za klienta.

2.  Ale když jsem včera a předevčírem viděla, že mi v inboxu přistály dva maily od mých potenciálnách producentů/distributorů, chtělo se mi zároveň ihned kliknout a zároveň to odložit, abych si, kdyby tam byla špatná zpráva, mohla ještě chvilku užívat stav nedeprese . A najednou jsem si všimla, že se část mého těla podivně třese. Pokračování textu Krutomýval: jak na třesoucí se ruce… →

1. Omlouvám se za nezvykle dlouhé prodlevy, ale můj nový život neprávníka je plný nových neprávnických a tímpádem extrémně náročných zážitků. Například mne příští týden čeká rozhovor s novinářkou. Z celostátního deníku! Která si s sebou bere i fotografa. To abych si na to najala maskérku, kostymérku, tlupu oděvních inženýrů, fitnes trenéra,  tým plastických chirurgů a tiskového mluvčího.   Ale do pondělí daleko.  To počká.

2. Jsem totiž opět na návštěvě v ČR a momentálně se smažím v Jižních Čechách s výhledem na bazén s příliš horkou vodou. Po víkendu pokračuji v Praze v natáčení svého seriálu, a ač mne to nesmírně baví, často u toho myslím na Churchilla. Všem přeživším holokaustu a jejích příbuzným a pozůstalým se tímto omlouvám, ale je to tak. This is war. Pokračování textu Krutomýval: jak si namluvit producenta? →