1. Ať žije hyperkorektnost.
2. Přes rok používám v práci tři termíny, které sem sám šikovně vymyslel a rozšířil mezi své podané. Ne že bych vytvořil nová slova, to ne, jen sem prostě exekutivně rozhodl, že určitým slovem se bude označovat konkrétní skupina klientů.
3. Měl sem k tomu své důvody. Jeden z těch nechutných projektů, na kterých mě obzvláště štve fakt, že zatím stále eště nejsem dostatečně silná osobnost na to, abych přestal být právníkem, vyžadoval abychom k jedné skupině lidí přistupovali jinak, než k druhé. To dá rozum. Všichni sme si rovní, ale prasata sou si rovnější.
4. Jelikož se ze skupiny do skupiny dalo za určitých, přesně specifikovaných podmínek různě infiltrovat, a v rámci každé té skupiny měl klient úplně jiné zacházení, bylo nutné vymyslet jejich jednoznačné pojmenování, aby se mým otrokům nejen nepletlo kdo je kdo, ale spíš aby se jednoznačně dalo zapamatovat, co se s kterou skupinou má/dá dělat/nedělat. Teď po roce za mnou ovšem přišel místní šéf přes pracovní právo, a pravil, že by si jen nerad myslel, že v práci mám úmysl někoho sexuálně, či jinak harašit.
5. Před očima mi v té chvíli proběhla ta fronta asistentek marketingu a oddělení pro správu energií, které sem tu postupně klátil, a horečnatě sem přemejšlel, která z těch mrch mě práskla, a co na ní mám hnusného, abych jí u případného řízení mohl zničit, a eště lépe strategickým vydíráním dopředu zařídit, aby k tomu řízení vůbec nedošlo.
6. Pak mě polilo horko z pocitu, že možná mám druhýho haranta na cestě. To bych se šel rovnou oběsit, už takhle je ta finanční tíže v podobě outěžku zvaném Bartoloměj téměř nezvladatelná. (není na čase aby harant začal sám vynášet?!).
7. Navenek sem ale nehnul ani brvou, a sebevědomě ale krotce (to je obzvláštní umění, to si zkoušejte doma před zrcadlem) sem pronesl, že samozřejmě bych taky nerad, aby si to on myslel, a že se domnívám, že k tomu nemá žádný důvod.
8. Při těchto slovech však, musím přiznat, se mi asi malinko rozšířily zornice a zvýšila potivost na dlaních, z toho, jak sem nestydatě lhal. Protivník ale pokračoval, zdálo se bez povšimnutí a sdělil mi, že nadále nemůžu používat ta „harassmentem zavánějící označení“ pro různé skupiny klientů.
9. Šmarja to se mi ulevilo. Radostně sem mu přislíbil, že platí, a šel otrokům napsat email, že si mají ve svých složkách přejmenovat následující skupiny takto: „nedotknutelné“ na „vyňaté“, „momentálně nedotknutelné“ na „momentálně vyňaté“ a „dotknutelné“ na „modifikované“.
10. Pak sem si šel ze samého štěstí z toho, jak to dobře dopadlo, dát na záchod lajnu, vyfotit péro, a poslat ho nové asistence z oddělení kvality. Přišlo mi totiž, ze na mě při obědě významně mrká a že bych jí mohl nabídnout, aby prostudovala, zda společnosti přináším dostatečnou kvalitu. Nejlépe pak u ní doma po osmé dneska večer.
Ty zpocený dlaně ti nevěřím!:)
starnu, meknu, a tak…
Já už tady na to prdím, snažím se odeslat komentář asi podvacátý, ale prostě jsem vyhodnocená jako spam. Už mě to nebaví.
A o co, že zrovna tenhle koment to schválí.
… 😀
Takže… už od rána se snažím zeptat na to, jak ta slova znějí v angličtině, protože v češtině mi až tak harassment nepřijdou.
„untouchables“ (coz mi bylo vycteno hned na nekolika urovni, nejen na sexualni, ale i na nekorektni uzivani slova ktere muze odkazovat na kastovni system v Indii, a bum ho, samozrejme ze mam v tymu inda) a „touchables“ …ktere asi mluvi samo za sebe. teda v tomhle hyperultramegakorektnim americkym svete aspon….
ja sem samozrejme odkazoval na Briana De Palmu ale holt tady sou jine moresy …
Aha 😀 V tý angličtině to zní prostě líp 😉 Teda hůř… 😀 Rozumíme si…? 😉
ano