1. Tak sem tu nabídku na ty milióny odmít. Nebylo to jednoduché, bolí to trochu eště teď, ale cítím, ve své plechové hrudi, že to byla správná volba.
2. Navíc sem šéfovi v současné práci oznámil že dodělám tenhle rok, a mizím. Byl nerad, ale chápe to. Budu tedy brzy svoboden!
3. V týhle chvíli už ale nejde udělat krok zpátky, protože bych si pak do smrti vyčítal, že sem odmítl tak úžasnou nabídku a zároveň se nerozhodl podstoupit všechna rizika spojená se změnou kariéry.
4. Musím se urychleně začít otužovat (než mi dojdou prachy na elektřinu), pro jistotu se do zásoby vyžrat (abych měl dostatek tukových zásob pro chvíli kdy mi dojdou prachy na potraviny) a pořídit si několik záložních platíček viagry, na to až se budu muset nechat najímat jako gigolo pro staré svraštělé panny, abych si vydělal aspoň na nájem.
5. To sou vyhlídky.
6. Ale možná právě pak začnu produkovat své nejlepší umění, jakého sem jen schopen.
7. Du si objednat kuchařku Ládi Hrušky.
8. Ne! Vzmuž se!
9. Ok, du si pustit motivující proslov bývalého letového ředitele NASA, Gena Krantze.
10. Ha! To pomůže vždy. Failure is not an option, and we must be tough and competent! Takže já si nyní neomylně, odvážně a kompetentně du objednat a sežrat poslední bednu foie gras s lanýžema, dokud na to mám. Gratulace k tomu, že sem odolal mamonu a upřednostnil své „true calling“ přijímam kdykoliv.
PS – na podzim budu vystupovat v Praze a už slibuji že tentokrát sem fakt dám pozvánku. Čestné Krutomývalí.
Odmítnout životní nabídku je vždycky nádherný a povznášející pocit a už jenom proto to stojí za to vyzkoušet :-). Natož když se otevírá zcela jiná a nejspíš zajímavější cesta. Na pozvánku se každopádně těším.
no, nadherne a povznasejici to jeste neni, spis desive a misty hruzyplne, ale rozhodne se na tu fazi kdy to bude nadherne a povznasejici tesim. diky.
1. Nevěřím svým očím!
2. Sliby chyby!:)
narkavat pravnika, to se nevyplaci, este si to do podzimu rozmysli 🙂
No né, gratuluju! Myslím ,že to je ten správný krok k tomu, aby jsi se stal z právníka člověkem. Až bude tvoje stand up show v Praze, přijdu! Už aby to bylo! Když budeš dobrý, pozvu tě, brzy chudého umělce, na skleničku:)
ted sem nad tim premyslel, jak dlouho to vsechno trva. od toho puvodniho rozdhonuti a zalozeni blogu v roce… 2011 (to myslim bylo) do dotazeni (konec 2016), pet let, to de, to je takova strednedoba chlapska planovaci uvaha, takova norma, ne? 🙂
pozvani na sklenicku se hodi, doufam ovsem ze bude zahrnovat i nabidku na prespani az budu bydlet pod mostem, protoze moje umeni nikdo nechape a nedoceni, nez se obesim na tkanickach vlastnorucne utkanych z chlupu co mi tou dobou budou nezrizene rust z nosu, protoze nebudu mit penize na to aby mi je z nej nekdo jednou za mesic odborne trhal.
Jistě, příteli mývalí. Sice jsi šelma medvědovitá a já kočkovitá, ale když jde o umění… Karlův most je přeplněn a my si musíme pomáhat.
Ale musím tě varovat, mám jen jednu postel !