1. Poslední dobou se stále více odmlčuji, a je to proto, že píšu na zakázku rovnou pro dva projekty. Jeden je pro televizi, druhý půjde příští rok v ČR do kina. Spadla mi do klína zakázka „vylepšit“ již někým jiným napsaný scénář. Romantická komedie to je. A mě si najali, abych jí zevtipnil a přepsal linku dvou postav.

2. Scénář má 140 stran, ale četlo se to rychle. Primární problém sem měl s hlavní hrdinkou, jelikož se mi zdála býti šílena píča pipinka, a přitom divákovi měla být sympatická a bylo nutné aby jí fandil.  Prý píšu něco jako českou Bridget Jones. To mi přišlo jako vtipná výzva, zrovna pro mne.

3. Nicméně, ze scénáře působila zatím spíš jako Kachna ze 4 Svateb a 1 pohřbu. Naznačil sem své obavy o nesnesitelnost hlavní hrdinky režisérovi a producentovi a byl tedy dodatečně pověřen i postaráním se o to, aby hlavní postavu divák ne-nesnášel. Mno.

4. Dostal sem docela volnou ruku, včetně toho, že sem mohl vyhazovat celé scény, měnit jejich souslednost, ale dokonce i motivaci a vztahy postav. To byla docela hozená rukavice, protože změnit sem toho chtěl spoustu, ale zároveň bylo nutno zanechat kostru příběhu, který nějak fungoval a to dobré bylo nutné nerozvrtat. Zjistil sem že „zevtipňovat dialogy“ mi de docela rychle, a během několika hodin sem měl předělanou cca třetinu a dle reakce režie i dramaturga to byla změna k lepšímu.

5. Tak sem se ujal i té trochu složitější části úlohy a to sice zesympatičtit hlavní hrdinku. K tomu bylo nutné (z mého pohledu) ale překopat její vztahy s polovinou zbylého osazenstva, jeden vztah z podstaty úplně změnit,  a u některých vše otočit nebo aspoň upravit dynamiku.

6. A najednou bylo docela vyčerpávající zajistit, aby se to celý nerozsypalo, páč když hlavní hrdinka na straně 12 na něco v dialogu narazí, vy změníte vyznění té scény, tak musíte myslet na to že na stranách 67 a 102 se ta věc objeví znova, a je potřeba udělat korelující úpravy i tam, a ejhle, to nám najednou ovlivní děj na straně 45, kdo to moh tušit, a helemese, tady tahle postava je nakonec úplně zbytečná, co kdybych jí vyškrt.  Juj, vono se ale vo ní mluví o pět scén dál, tak tam jí nahradímě někým jiným. Ajéje, bude to dávat stejný smysl? Atd, atd…

7. Jistě si umíte domyslet, že přepisování scénáře je možná ještě o něco složitější discliplína, než psát něco kompletně z vlastní hlavy. Člověk se musí vcítít do těch postav tak jak byly napsané, aby tam, kde se nic měnit nemusí, byl schopen vnímat jejich osobnost a tu dostal i do těch částí, které mění.

8. Pomohlo mi i to, že mi bylo řečeno, kdo má hlavní postavy hrát, a moh sem si teda konkrétně domýšlet jak ta scéna bude vypadat, podle toho jak znám ty herce/herečky z jiných děl.  Minulý víkend sem draft1 odevzdal a ještě mě určitě čeká nejméně jedna vlna přepisování. Zjistil sem, že i přes ty porodní bolesti, se na to velmi těším.

9. Den po odeslání sem se přištihl, že večer usínám s něčím, co už sem skoro nedoufal, že se mi někdy povede v mysli před spaním zachytit. Příjemný pocit. Nadšení. Inspirace. Spřádání velkolepých plánů (včetně přípravy své Oskarové řeči, samozřejmě). Musím vám říct, že mít dobrý pocit z toho, čemu se člověk přes den věnoval, je paráda.

10. Už mne čekají jen 2 měsíce právničení a hned pak si měním svůj LinkedN profil na „stand-up komik/scénárista„. A teď už mám tedy i ověřené, že to je profese, se kterou se mi bude opravdu podstatně lépe usínat. Možná sice v chudším prostředí, ale zato jednou s tím svým vysněným výhledem na hyacinty a sluncem v duši. Ole. Přeji ho i vám.