1. Špatná zpráva: před dvěma měsíci mě jednoho večera zastihla ukrutná bolest vystřelující do nohy, a během následujících dnů mi výsledky magnetické rezonance oznámily výhřez bederní plotýnky, utiskující kořenový nerv, nebo nerv kořene, nebo kořen nervu, prostě něco takového, způsobující že se nedá chodit, stát ani sedět, bez bolesti se dalo jen ležet. Prvních pár dnů na znaku mi přišlo, že to musí přestat samo, maximálně s pomocí nějakých sofistikovaných protahování – můj chiropraktik radil McKenzieho metodu a nástroj „lo bax track“. Ani jedno nepomohlo.
2. Pak se náhle bolesti zhoršily do úrovně které řikám „porodní“, protože ač mé vlastní zkušenosti s porodem sou nulové, pod vlivem filmů a televizních seriálů si porodní bolesti představuju jako něco příšerného, u čeho se kontinuálně řve jako když ho na nože berou a to přesně postihlo i mne. Došlo tedy na návštěvu pohotovosti, kde mi byl promptně vystaven recept na opiáty. Z pohotovosti mě pak i s receptem odlifrovali – vše v leže a za mého skučení – k orthopedovi a ten po vyšetření k neurochirurgovi, kterýžto řekl, že doporučuje operaci páteře.
3. V tu chvíli ovšem zasáhla moje česká pojišťovna, která všechnu tuhle zábavu měla platit, a řekla, že operaci v Americe platit nechtějí, to mě raději tzv. repatriují do Česka. Což šlo také jen v leže a za mého konstantního skučení, opitáy neopiáty. Takže se do Vídně frčelo první třídou, kde se dá opravdu celou dobu ležet. Tam na mě čekala sanitka, a jelo se přímo do vojenské nemocnice v Praze, kde do mě naprali spoustu různé chemie – proti zánětu, proti bolesti, proti imunitě (což mě zvlaště netěšilo, protože kolem zrovna vrcholila pandemie), steroidy, opiáty, antihistaminika, analgetika ruzného druhu, a dokonce i anticonvulsiva, a jali se dál vyšetřovat.
4. Výsledkem toho všeho bylo, že mě přestala bolet noha, ale bylo jasné, že to jsou pouze maskované symptomy, problém pořád existoval. Po týdnu pobytu mi byla tedy doporučena injekční aplikace steoridů a kýho výra, přímo do páteře, pod cétéčkem. Byl to prima zákrok vypadající zhruba takto. Po čemž se věci fakt ale začaly měnit k lepšímu. Dobrá zpráva: za dalšího pokračování ve fyzioterapii pomocí McKenziho metody mě tak po dalších dvou týdnech noha přestala bolet úplně a přetrvává pouze její částečná paralýza, haha. No, necítím část prstů na noze a kus lýtka no. Prý to přejde. Možná. Během několika měsíců. Kdy mám poctivě rehabilitovat.
5. Na rehabilitaci v Praze mě nebylo možné umístit, neboť z rehabiličatního oddělení se udělalo Covid oddělení. Takže nebylo proč dále zůstávat v rodné hroudě a včera se mi povedlo přiletět z Koronou zavšivené Prahy zpět do New Yorku, kde nás druhá a třetí vlna teprve čekají, a potěšit se z toho, že New York zatím nelehl popelem, jak se očekávalo v případě, že by vyhrál Trump.
6. K volbám můžu říct asi toto. Biden není můj favorit (tím byl Bernie Sanders, kdyby člověk musel volit demokraty, nebo McCain, kdyby republikány a McCain byl ještě naživu). Trump přes to, jaké má běžně v mediích ohlasy měl i nějaká pozitiva. Bohužel člověk s narcisní poruchou leckdy přebije své dobré stránky těma negativníma a nestrategickýma – například hanit mrtvého válečného hrdinu (McCain) ze státu, jehož podporu zoufale potřebuji (Arizona), bylo dost hloupé, stejně jako prohlášení „neměl sem v úmyslu do vašeho města jezdit, ale byla korona, no tak sem tady“ (V ještě důležitější Pensylvánii).
7. Takže nyní je Trumpova šance na to, že bude prezidentem opravdu velmi malá, protože by musel úspěšně prokázat volební podvody, a domoci se u nejvyššího soudu zneplatnění dosavadních výsledků u nejméně 3 států. Problém Ameriky ale nyní spočívá v něčem jiném, než tom, kdo je momentálně prezident. Ten nakonec, jak se ukázalo, zas tak velký vliv na život běžného jedince nemá. Problém, jak ho vidím já, je v tom, že zdejší společnost je po 4 letech extrémní nespokojenosti poloviny země a nynější nespokojenosti té druhé půlky natolik agresivně rozvášněná, že zde dochází k tomu, že se vyhrocují konce obou pólů toho spektra, bují agrese a tzv, dirigismus. A říct svůj názor je věc, při které člověk riskuje ublížení na zdraví nebo v nejlepším případě na majetku.
8. Na obou stranách se totiž zjevují fanatici, kteří mají díky internetu možnost obrovského dosahu, a nalepují na sebe davy méně či více pomatených stoupenců, kteří ve svém názoru vidí univerzální pravdu a ve svém kandidátovi nebo straně pak ultimátní dobro, a v opozici ultimátní zlo. Takže říct zde, že Trump měl i nějaké světlé stránky či dobré nápady, je na pováženou a člověk by riskoval společenské odsouzení, ostrakizaci, a třeba tady v Brooklynu by si rovnou říkal i o přesdržku. Zároveň říct, že podporuju Bidena třeba někde v Alabamě, představuje riziko dost podobného rázu. A to i mezi relativně vzdělanými lidmi.
9. Protože být republikán v době Trumpa znamená být automaticky také fašista, rasista, možná i nácek, ale určite supremacista. A být demokrat zase v očích trumpových stoupenců znamená automaticky být mentálně nemocný obhajovač bezpohlavní společnosti a vrozenosti vinny za činy svých předků (v případě bělocha) a pravděpodobně i komunista, který chce znároďnovat.
10. Mně je po těch posledních dvou měsících bolesti a agonie ale momentálně tak nějak jedno, kdo je v Bílém domě, důležité je že zas chodím, bez bolesti, a že se dlouhodobou terapií možná vyhnu i té budoucí případné operaci zad. A že někteří z mých známých jsou republikání a jiní demokraté nehodnotím. Jde mi jen o to, jestli sou to aspoň trochu normální a fajn lidé. Zdejší atmosféra už totiž zdaleka nepřipomíná zemi svobody, ale zemi předtotalitní. A otázkou je, jestli se z toho momentálního nesváru lze dostat jinak, než nějakou občanskou válkou, ze které vyplyne to, jestli se společnost uklidní, nebo se tu opravdu za pár let k většinové moci dostanou reální fašisti nebo komunisti. Takže až bude pak ta nevyhnutelná revoluce, tak pokud se mi před ní nepodaří uprchnout do doufejme svobodnějčího Česka, doufám, že ke zdi půjdu aspoň s nějakýma fajn lidma. Ať už mají nálepku jakoukoliv.
No, nezávidím… :-/
Ale je moc dobře, že Tě zatím neoperovali, rehabilitací se dá opravdu hodně věcí napravit, po operaci už hůře.
V létě jsem měla rehabky na skříplý nerv v rameni a lokti, ke konci mi mimo jiné ukazovali cviky podle metody MUDr. Smíška. Našla jsem si k tomu na netu i několik videí a připadá mi to dost dobré. Akorát na začátek je lepší, když tě u toho někdo, kdo to opravdu umí, pohlídá, ať se to dělá správně…
take si to nezavidim, bylo to fakt peklo. ALE uz je to snad (to nejhorsi) za mnou, ted jen vydrzet pravidelne rehabilitovat, vida to mi pripomina, jdu si dat kobru.
Tak tedy držím moc palce, aby všechny bolesti pominuly, a pokud nás někdy někdo bude stavět ke zdi, šlo přinejhorším o zdi facebookové :-).
dekuji, a ohledne tech zdi, ona je otazka na ktere strane bude ten facebook, bych se nedivila kdyby pak nebyl na te spatne 🙂
Zkouška sirén, zkouška sirén:
jestlipak mě to NECHÁ napsat komentář??
Ale necha necha jen je k tomu potreba myvali ruka, slibuji cestne ze to budu delat casteji 🙂
No, tak nic…
A to není poprvé… To jen, kdyby ses divila, že ti ubývají komentářníci… Oni neubývají, ale tvůj vylepšený systém je prostě nechá viset kdovíkde…
vim vim, zkusim nejak napravit…
No, asi to víte sám, nazývá se to „kořenový syndrom“. Bolesti popisujete přesně. Zatím jsem si myslela, že to já jsem na tom byla nejhůř, protože jsem v akutní fázi bolestí musela jet autobusem z Krkonoš do Prahy se čtyřletým dítětem a z Florence se nějak dopravit ještě do bytu (v 80. letech nebylo na taxík ani pomyšlení). Pamatuji si, že jsem vážně uvažovala, že si na nádraží lehnu na chodník a zůstanu tam ležet, ale ono by mě příšerně bolelo vše i vleže.
Ale s cestováním z New Yorku jste mě tedy dostal! 🙂
Měla jsem pak ochrnutou nohu stejně jako vy, tak do roka to povolilo. Stalo se mi to tak v roce 88 a dodnes funguji, bez operace.
Jediné, co vám pomůže, je každodenní cvičení. Já jsem si tehdy některé cviky z rehabilitace zapsala a udělala jsem si sestavu, kterou cvičím dodnes. V principu jde o to, zpevnit svalový korzet, který je kolem páteře tak, aby při prudším pohybu nebo zátěži udržel obtratle a ploténka znovu nevyhřezla. Cvičení zabere cca 15 minut.
Rozhodně necvičte žádné uvolňovací cviky (jaké jsou v józe apod.), je zapotřebí cvičit zpevňovací cviky – břišní svaly a zádové svaly. Můžete začít se cviky vleže na zádech, s pokrčenýma nohama + ve stoje, časem i vsedě. Cvičit jen do bolesti. Vytrvat, výsledky uvidíte až za čas. Držím palce!
Dekuju za prispevek! To je skvela zprava, ze to ochrnuti se spravilo, to me samozrejme zneklidnuje nejvic.
Jojo, byla faze kdy i leh na zadech byl bolestivy, a kdy lehnout si uprostred ulice na zem nebyla vzdalena predstava ano.
Dekuji i za tipy na cviceni, provedu!
Prezident je úplný podproblém, hlavní je noha, páteř a vůbec celé tělo.
Docela mě překvapilo, jak je volební atmosféra v USA vyhrocená, myslím ale, že lví podíl na tom mají demokraté, kteří celé čtyři roky se s Trumpem nedokázali vyrovnat, za vším viděli spolčení s Ruskem, chtěli uplatnit impeachment apod.
A také nechápu, že Kalifornii mají demokraté tak pod palcem, a tím dopředu jistých 55 volitelů.
On ten problem je fakt na obou stranach. Jak pises, demokrate se nedokazali smirti s tim ze Trump byl vubec zvolen, ale zaroven Trump jim fakt hazel speky v podobe opravdu sileneho chovani, agresivniho urazeni nejen politiku, ale i beznych lidi, neco jako Zeman, coz proste po noblesne pusobicim Obamovi byl zasah na plexus.
A zaroven si natahal do bileho domu rodinu, a z jeho postaveni profituje x jeho firem, neco jako Babis, stret zajmu? nezajem. Takze ja do urcite miry chapu nasranost obou stran. Blby je ze se ted uz jede fakt pres nenavist a agresi, nejen nesouhlas. Ale tak mozna je to jen internetova bublina, kdo vi.
Co me stve je ze je fakt tezky najit nejakou televizi nebo zpravarsky zdroj tady, ktery by nezkresloval fakta, nebo vylozene o nelhal. Da hroznou praci si furt vsechno overovat, a nekdy to ani neni dost dobre mozne. To je peklo.
Asi se mně ztratil komentář, anebo jsem udělal nějakou chybu, tak už jen stručně bez politiky: hlavní je, že noha a páteř jsou na dobré cestě k plnému uzdravení a přeji, ať je to co nejrychleji.
Dekuju.
Mývalová,
dobře ti radí paní Alena – ale hlavně, říkali to už králíci z klobouku: Vstávat a cvičit! 🙂
PS: Tak já si zas počkám na rybářku, až mě vyloví… 🙂
Tak tak, poctive cvicim.
Dovolím si ještě zvědavou otázku, Mývale:
ty si platíš dobrovolné zdravotní pojištění v ČR (protože v USA, jak jsem slyšela, je fakt blbý systém)? Nebo jak?
To mám v tomhle směru štěstí, žiju mimo ČR už léta, strhávají mi zdejší zdravotní pojištění se všemi výhodami (je to tu dokonce o něco lepší, než v ČR).
Platim si klasicke zdravotni pojisteni v CR porad dal, portoze tam casto jezdim a pobyvam treba mesic v kuse, a v USA si platim pojisteni obcas, ten system je tu opravdu dementni, vlastne nelze mit pojisteni kde by mel clovek klid ze cokoliv bude potrebovat bude hrazene, takze doplnuju cestovnim pojistenim z CR do 10mega, ktere me tu take kryje, pro pripad urazu, nahle urgentni pece atd. Takze z toho sla ta repatriace do CR.
No děkuju za prezidentskej příspěvek, ale kdybych věděla, jakýma bolestma bude článek doplněnej, tak se snad obejdu bez něj, abys zbytečně netrpěla 🙂 Tak ať jde cvičení od ruky/nohy/zad a ať je to k něčemu 🙂
:)))) Pro Blouda cokoliv 🙂
Ještě napíšu – pokud bys měl zájem o tu sestavu na cičení, napiš mi, pošlu ti ho.
Je tam víc cviků, než já sama cvičím, i ty si můžeš z toho vybrat a udělat si sestavu podle sebe.
V mailu ti dám ještě tipy na pár věcí, které se mi po té hrůze – kořenovém syndromu – osvědčily. Tady je to spíš laděno na veselou strunu, tak to nechci kazit 🙂
Ještě napíšu, ono to chvíli potrvá, asi vám ještě není dobře.
Co bych ještě doporučila – dělat si sám trakci – na stole – lehnu si tělem na stůl tak, aby na kraji stolu byly asi kraje kyčelních kosti, pokrčím nohy, dolu tedy visí zadek a nohy- trakce je přirozená, pouze vahou vlastního těla. Udělat denně párkrát, ono to jistě moc neřeší, ale třebas to může o malilinko uvolnit případné sevření obratlů.
A když něco zvedáte, tak vždy napřed pokrčit nohy, zpevnit břicho a hýžďové svaly, pak teprve těžší předměty zvedat.
Můj mail jistě vidíte, psát nemusíte, ale kdybyste chtěl, pošlu vám cviky, mám je ve wordu… Ať je vám líp!
.
Dekjuju moc za tipy, byly napomocne. Trvalo to dlouho ale uz je to opravdu lepsi, vlastne o tom v podstate nevim a operace dikybohu nebyla potreba.
Mývale, co tvoje plotny a plotýnky? Já sem průběžně nakukuju a pořád ticho po pěšině! Tak jsem se dneska po dlouhé době podívala i na instagram a tam je taky dlouhý ticho…
Doufám, že jsi v pořádku a jen na nás pro samou spokojenost a tvůrčí vytížení nemáš čas… Budu ráda, když vyšleš nějaký signál, že můžu být v klidu 🙂
to je od tebe hezke. Napisu updatujici prispevek. Ale ve zkratce: Myval zije 🙂
Takhle ta Amerika vůbec nezní lákavě. Už je to lepší?
A po zdravotní stránce?
jo amerika se mi trochu změnila pod rukama za posledních pet let. jako porad je zajímavá, ale ted zas trochu něčím jiným než předtím…
zdraví snad uz lepší, díky 🙂