1. Uff uff. Nějakou dobu mi to teda trvalo, přiznávám. Vzpamatovat se z bouřlivých oslav příchodu Nového Roku. Ale já sem vás varoval, že to nebude jen tak ňákej večer.
2. Původně se mnou do NYC slavit Silvestra měla jet i Alfa, ale jak se díky nešťastné náhodě ukázalo 28.12. 2013, sem ulhanej amorální debil a Silvestra se mnou slavit může chtít jen blázen, nebo parta podobně postiženejch jedinců, mezi něž Alfa údajně nepatří.
3. Takže se, asi po vzoru Jany Doležalové, rozhodla se mnou nadále v partnerském a bohužel ani sexuálním životě (prozatím, hehe, Janeček i já víme, že peníze sou mocné afrodisiakum) nepočítat a dokonce obětovala i ten New York.
4. Do Central Parku o půlnoci sem tedy dorazil ve složení těchto individuí: kamarád neurochirurg, co nezkazí žádnou legraci a vždy má u sebe nějaké prima drogy, internista, co si chtěl v NYC odpočinout od českého zdravotnictví (takže začal chlastat Morgana už na Havlovi, jen co mu přítelka zmizela z dohledu, a nepřestal až do Central Parku, kde mu rum došel) a ex-kolega kriminalista, co se hlavně těšil na americký šlapky. A co si s sebou pro jistotu vzal svůj policejní odznak a průkazku, páč ze zkušeností ví, že pak mu lecos projde.
5. Takže na Silvestra sem běžel závod. Central Parkem, 7 km, pod širým nočním nebem a také přímo pod velkolepým Manhattanským ohňostrojem. Pro zpestření nám do toho eště po cestě organizátoři dělali prima laserovou show a dj hrál seč mu gramce nezamrzaly.
6. Právě to zamrzání byl ale asi největší problém. Venku mínus osm a prudký vítr. Běžet se mi samořejmě nikam nechtělo. Ale jako správnej chlap přeci dostávám svým závazkům (pokud nenesou mojí DNA), takže sem se nechal Neurochirurgem pořádně nadopovat, Internista se se mnou podělil o půlku svého zbytku rumu a policajt mi šel s odznakem v ruce do davu křepčících holek vybírat tu, co měla v silonkách nejméně promodralé nohy a bude tedy pravděpodobně pozdějc eště schopna nějakých postelových výkonů.
7. Já sem si vyzvedl registrační číslo, a šel na start. A spílal všem bohům za to počasí. Odbila půlnoc a dav pěti tisíc adrenalinu (a smrti na podchlazení) chtivých amíků vyběhl i se mnou. Přes veškerej vopruz strašlivě studenýho a nepříjemnýho vichru, kór v parku, kde ho nekorigují budovy jako ve městě, musím říct, že zážitek to byl pěknej. V uších sem měl svoje obligátní Get Lucky na repeat a než se Daft Pank vymáčkli posedmé, byl sem v cíli.
8. Kde na mě čekali nejen tři nadržení chlapi přimrzlí k cílové pásce, s „i wish you were dead“ v očích, (prej jim mezitím došly drogy i rum, a kvůli terorismu byla v Parku taková kontrola a omezení, že se tam nedalo koupit nic z tohodle proviantu. Internista pak sice našel na zemi sáček se záhadnejma pipllkama, ale Anesteziolog oborně prohlásil, že to se „žrát nebude“.) ale hlavně 5 pekelně sexy holek, co bylo příjemně podnapilejch takže jim byla jedno ta zima a šlo jim hlavně o to tleskat „hrdinovi“ co v té zimě doběhl závod. Navíc závod s charitativním účelem. Nebudu si malovat, že těm roštěnkám nebylo jedno kdo to byl, hlavně že nakonec šli domu se mnou. Teda s náma. Se přeci podělím. No nejsem já prakticky světec?
9. Následující 3 dny si moc nepamatuju (protože doma sem samozřejmě mimo Skyy měl i zásobu různých jiných povzbuzujících prostředků), ale převládající pocit je dobrý. Tu a tam ze změti mých omamně rozplizlých vzpomínek trčí nějaká lidská noha, prso nebo ruka, ale naštěstí jen ty ženské. Co dělali kumpáni v té době nevím, a nemám zájem to jišťovat. Protože možná díky bohu za to krátké okno.
10. Včera sem se nějak dal aspoň trochu dohromady, dokonce to vypadá, že nebudu mít zápal plic, kterého sem se původně obával, a odpoledne se mi povedlo vystrnadit ty šlapky z mého bytu, a kámoše vyhnat ven poznávat „krásy zasněženého New Yorku“ takže mám zase trochu klidu. Vyspal sem se (18 hodin spánku fakt pomůže lecčemu). Poprvé po 5 dnech se dívám na mail a telefon. Kdo by to byl řekl, že 14tidenní harant mi je schopen poslat mmsku, kde mi přeje „Hezký Nový Rok, Tatínku„? To abych si rovnou sáhnul po další lahvi. Nebo provazu?
zdroj foto: New York Road Runners.
Oceňuji, že Kryštof Harant má smysl pro sarkasmus :-).
koukam, ze na kazdem sprochu najdes silver lining 🙂 to te slechti… skoda ze ja tu vlastnost nemam…..
Betamatka je vtipálek:) Jakpak dlouho jí to asi vydrží…
Beta matka udelala jedinou vec spravne. a to sice ze to decko vhodne pojmenovala, aspon….
Možná můžeme po takový takřka slepý noci čekat nové přírůstky, ne? Hodila by se ještě holčička..
no pockej jak to myslis, ze by v utrobach zeny nechal pordonik dal prosperovat jeste jednu bytost, aniz by to nekomu rekl? to povazuju za super podraz neli medicinske selhani 🙂
Tady bylo asi spíš myšleno silvestrovské okénko a potenciálnost nového přírůstku, když si nic nepamatuješ 😉
aha. bozemujnestraste. slepych noci uz sem mel tolik, ze snad uz vim jak na to, pokud teda neni to statisticke promile proti me. coz bych si podruhe zazivot vyzrat fakt nemel 🙂
A takhle to teď půjde pořád…..synek ( v zastoupení Bety) ti bude přát u příležitosti jakéhokoli svátku. Bys na něj v závěti a alimentech nezapoměl….a možná že je skrytým úmyslem Bety to, abys nevydržel výčitky svého černého svědomí a nenavrhnul jí rozvod a nepřestěhoval si je oba k sobě do Ňú Jorku…..ale jízda to byla parádní….;-)
verim vam, ze vy zeny mate lepsi nahled na to, co si jine zeny mysli a chteji. a protoze to co pises ma (jako obvykle) hlavu a patu, vyhazuju starou simku, porizuju nove cislo a zakladam novy email a good luck Bete nebo Bartolomejovi, at na me najdou tu novou 🙂
Doufám že se Beta i s Bartolomějem baví při tvých článcích, stejně jako my :-). Hádám že také naznačuje krásným oslovením tatínku že s jinou variantou již nepočítá :-))))).
A ja doufam ze ne 🙂 Hlavne prepodkladam, ze Bart este cist neumi. I kdyz, vzhledem k tomu ze testy prokazaly ze nese moji dna, nebylo by to zas tak prekvapive, kdyby se ve trech tydnec naucil cist. A cetl by muj blog. byl by holt po tatinkovi, chytry s dobrym vkusem na literaturu 🙂
Vše tomu nasvědčuje když umí psát smsky :-D.
Tak vtipna mmska me rozesmala, to mohla rovnou napsat, kolik chce, ne? =D
Jinak trikrat hura, ze jsi zase prisel k sobe, uz jsem se bala, kam budu chodit cist.
🙂
Tak o tom že moje psaní má hlavu a patu já moc přesvědčená nejsem, ale pokud si to myslí někdo kdo umí tak dobře své myšlenky vyjadřovat jako ty, tak to mne těší. Víš my ostatní vždy víme u druhých jak to myslí a co chtějí, jen u sebe jsme nějak mimo…:-D
to bude tema zenskejma hormonama 🙂
Vraj tam mate strasny necas? (Prisiel tam za vami z Prahy, alebo ako?)
jo, bylo tu ted par tydnu asi minus 18…. bez vodky by se to nedalo zvladnout 🙂