1. Milý Synátore, dnes si mě teda naštval! Kdybys nebyl tak malej a daleko, tak se na tobě určitě dopustím fyzického násilí v podobě nějakého prima trestu zahrnujícího středověké výchovné praktiky ala Igor Hnízdo.

2. Nechápu, proč sem to musel odnést zrovná já.

3. S tvojí matkou sme se ledva si se narodil (a potvrdili nám že bohužel máš mojí DNA)  jasně dohodli, že mě nebude otravovat tvojí existencí. Dostává ode mě dostatek peněz na to, aby ti koupila třeba dva náhradní otce. Říkal sem jí, ať se proboha nerozvádí, ale nedala si říct. A teď to má.

4. Jak já k tomu příjdu, že máš něco, čemu se říká „kolika“ a co si odmítám googlovat. Nezajímá mě, co to je. Stačilo mi, že sem udělal tu chybu a zvedl sem tvé nesnesitelně otravné matce telefon ve 4 ráno mého času. To sem ale debil. Přidávám si jí na seznam blokovaných čísel.

5. Nechápu, co po mě chtěla, to zaprvé. I kdybych nakrásně „chtěl“ s tím problémem, kterému nerozumím, něco udělat (což nechci), co mám jako asi dělat z poza Atlantiku? I když soudě podle toho turevského řevu v pozadí, tvůj ukřičenej projev by možná byl slyšet přes oceán i bez telefonního spojení. Kdybych tě búhvíproč chtěl amatérsky diagnostikovat nadálku třeba.

6.  Zvedl sem to, 3 minuty čekal než tvoje matka přestane vzlykat tak, že jí nebylo vůbec rozumět, pak sem 11 minut předstíral, že poslouchám nářek na téma, že už neví co s tebou má dělat, a pak se jí zeptal, jestli to vyřeší peníze.

7. Zcela překvapivě se hýkot jen prohloubil, a dostalo se mi sprchy nepěkných nadávek, zahrnujících slova jako „egoista„, „kretén„, „princátko“ a „vlkodlak„.  Ano, ten vlkodlak mě taky zaujal, protože narozdíl od těch předchozích slov, tím mě ještě nikdo nečastoval. Dotázal sem se tedy, co myslí tím vlkodlakem, a po chvilce zmatených vzájemných otázek se vysvětlilo že tvoje matka jen neumí správně vyslovovat slova „jako“ a „tlak„, která používala, když popisovala co ti je a jaký sem egoista a kretén, když se o to nezajímám.

8. Mno. Co na to říct. Já tě nechtěl. Já sem nebyl ten, kdo mi tvoje početí zatajil až do pátého měsíce nebokdy. Já sem nebyl ten, kdo se rozváděl, ani ten, kdo tvrdil, že to „všechno zvládne sám“ a že „se mě o nic neprosí“.

9. Prodat tě na orgány se jí nechce. Navrhl sem to během toho hovoru jen jednou, ale vypadá to, že o téhle variantě tvoje matka nehodlá byť jen diskutovat. Je tak neflexibilní!

10. Barte, jestli se někdy potkáme osobně, tak si mě nepřej. Za ten noční vyrvál ze včerejška, kterej mě vyrušil z hodnotného spánku a narušil mi mé vodkou podmalované sny, zasloužíš pár facek.  Dětem moc nerozumím, a co je to kolika nevím, ale jedno je jisté: pokud kvůli tomu mají být oba rodiče ve 4 ráno vzhůru, tak  je jasné: už teď si rozmazlenej! Ani se radši nechci domýšlet, co z tebe vyroste. A pro jistotu si ještě dnes změním číslo, protože takovýhle lapálie už sou fakt nad mé síly.  Jako bych neměl svejch starostí dost. Například to, že moje oblíbené sedadlo v hale, kde bude v Srpnu vystupovat Eminem, mi někdo včera vyfouk před nosem a já mam teď jako sedět jinde, než sem zvyklý? To je reálný problém hochu. Ne nějaká několikadenní kolika, která by se bývala určitě dala vyřešit tím, že by ti matka do mlíka namíchala Jacka Danielse, jak sem navrhoval.